Ať máme doma dítě jedno nebo více, kluka nebo holčičku, miminko, batole nebo školáka, vždy řešíme jejich osobní prostor, místnost – zkrátka dětský pokojíček. Musí být nejen hezký, ale hlavně bezpečný. Aby se jim zde dobře spalo, hrálo i učilo. A aby byl zařízený co nejvíce podle jejich vlastního vkusu a zálib. Děti mají obvykle „svůj svět“ plný fantazie. Je potřeba jim jejich životní prostor vybavit takovým nábytkem, hračkami a doplňky, které jejich fantazii podporují. Zároveň by je ale neměly působit rušivě v době, kdy nastane čas na odpočinek. Zajistit jim klidný spánek. Jak si s tímto nelehkým úkolem poradit? Máme pár tipů, jak na to!
 modrý dětský pokoj.jpg

  • barvy a světlo

Pro malá miminka je nejvhodnější pokojíček světlý. Volíme bílou barvu nebo nejsvětlejší barevné odstíny. U pokoje pro děti větší, které si zde také hrají, můžeme už na pestrosti přidat. Také třeba vymalovat stěny různými barvami, to mají děti rády a je to hravé. Na stěny přidáváme obrázky, plakáty, tapety nebo nálepky s motivy, které se jim líbí. Třeba s oblíbenými pohádkovými či filmovými hrdiny, zvířaty, přírodou, sportovní tématikou, fantasy, technikou, módou. Výběr je velký. Hlavně vybíráme podle individuálního vkusu našich dětí. Ty se do zařizování nebojíme zapojit a necháme je, aby si toho (pokud je to možné) co nejvíce udělaly „po jejich“!
 

  • velikosti a vzdálenosti

Při zařizování dětského pokojíčku je potřeba, abychom se zde rozhlédly i my dětskýma očima. Jestli zařízení odpovídá jejich velikosti. Není nábytek moc vysoký? To vyzkoušíme samozřejmě nejlépe, když mrňouse vezmeme na nákup. Dobrou volbou je nábytek, který s dětmi „roste“ a nemusíme tak drahou část interiéru příliš často měnit. Dostanou se bezpečně na postel? Bude se jim dobře sedět u psacího stolu? Dosáhnou na všechny šuplíky, poličky a vypínače světel? Vše je potřeba předem zkontrolovat!pokoj pro slečnu.jpg
 

  • fantazie a hravost

Při zařizování je potřeba být také trochu kreativní. Dáme třeba nábytku či doplňkům tvary oblíbených pohádkových postav či zvířátek. Můžeme si například trochu pohrát se světly a jejich vhodným umístěním nebo kombinací vytvořit variabilní „scény“. Nevytváříme ovšem temná zákoutí. Nechceme přeci děti (hlavně v noci, když se vzbudí) děsit!